Jak přesně funguje infravidění? Rozezná trpaslík jen chladnější či teplejší předměty, tvory, nebo i tvar terénu? Je infraviděním zjistitelná postava po vypití lektvaru mlhovina?
Infravidění je pro osoby, které s touto schopností nemají zkušenosti, jistě poněkud zvláštní a nepochopitelné. Dobrou představu však dává řada filmů, v nichž armáda, roboti i mimozemští tvorové infravidění s oblibou používají. Takovým klasickým snímkem je například Predátor.
Infraobrázek je vlastně soustava různobarevných ploch a skvrn. Ačkoliv pro obyčejného smrtelníka je rentgenový snímek či obrázek z tomografu záhadou, odborník v té změti bílo-šedo-černých šmouh nebo barevných map pozná hojící se zlomeninu a nádor na plicích. Podobně se v infravidění vyzná trpaslík. Schopnost trpaslíka orientovat se podle infravidění bych asi přirovnala k možnostem člověka ve velmi tmavé místnosti nebo za bezměsíčné noci v lese. Pozná, že ten předmět, který mu stojí v cestě, je nejspíš židle, že ten stín, co proklouzl kolem zdi, bude nejspíš kočka, že na stole je nějaké nádobí, ale po banánové slupce na zemi pravděpodobně uklouzne. V lese pozná, kde se před ním vine cesta, snad rozezná i louže na silnici podle tmavšího odstínu, pozná, jak vysoko rostou stromy, podle světlejšího pruhu nad cestou, pozná i to, zda cesta vede do kopce nebo z kopce a pravděpodobně nespadne do příkopu (je-li střízlivý), ale houby za takových podmínek rozhodně hledat nelze.
Dodejme ještě, že trpaslíkovo infravidění není nijak vynikající. Trpaslík se přece jen spíš orientuje obyčejným zrakem. Existují však tvorové, kteří mají infravidění daleko rozvinutější. Pro ně je orientace ve tmě prakticky taková, jako kdyby se normální člověk orientoval na světle.
Ještě k té mlhovině. V okamžiku proměny má mlhovina teplotu původní postavy. Pak se však postupně začne vyrovnávat s teplotou okolí. Asi po jedné směně je tedy mlhovina rozeznatelná stejně obtížně jako studenokrevný živočich.