| Životaschopnost: | 1 (podoba myšky) až 25 (maximum) |
|---|---|
| Útočné číslo: | zanedbatelné |
| Obranné číslo: | 15 |
| Odolnost: | 20 |
| Velikost: | A (1 až 2 couly) |
| Bojovnost: | 6 (v případě nazvání hmyzem 10 až 12) |
| Zranitelnost: | C, G, H, I, J, K, L, M, N |
| Pohyblivost: | 1 / magický tvor |
| Inteligence: | 8 až 15 |
| Přesvědčení: | různé, ale vždy zmatené |
| Poklady: | nic nebo nějaké magické hloupůstky |
| Zkušenost: | různá |
Lemíci žijí všude, i tam, kde byste je nečekali. V jeskyních, na loukách, na stromech, pod kamínky, v domech..., vždy však v poměrně velkém množství (řádově sta a tisíce). Z toho také vychází jejich filozofie - neznají jednotné číslo. Konec světa podle nich nastane, až lemíci budou tak dlouho ubývat, až zůstane jen... - zde naráží na neznalost pojmu jeden. Díky tomuto myšlení se tedy lemík, který je sám, duševně zhroutí a nejspíš se už nikdy nedá dohromady.
Ke vzniku lemíků. Jak už bylo řečeno, i lemíci sami mají teorii o vlastním vzniku. Je však stejně mylná jako všechny ostatní, neboť i lemíci sami se v ní snaží ospravedlnit svoji zásluhu na svém vzniku. Ve skutečnosti lemíci vznikají na místech vysoké koncentrace nesmyslnosti, nepravděpodobnosti a magie - tedy zpravidla omylem. Jistě jste už viděli vykřiknout nějakého mága po nezdařeném pokusu, že viděl spoustu malých bílých myšek. Ano, malých bílých myšek. Lemíci na sebe totiž při svém vzniku berou podobu malé bílé myšky. A nejen bílé - též černé, hnědé, šedé a jiné, jenže bílá barva je nejvýraznější, a proto spousta malých bílých myšek.
Když už nějaký lemík vznikne a není sám, přežívá a má životaschopnost 1. S narůstajícím stářím se životaschopnost zvyšuje a za každý bod životaschopnosti se lemík může dělit. Příklad: Lemík s životaschopností 5 se může rozdělit na tři lemíky s životaschopností 1 a jednoho s životaschopností 2 NEBO dva s životaschopností 2 a jednoho s životaschopností 1 NEBO jednoho s životaschopností 3 a jednoho s životaschopností 2 NEBO ... Každý takto vzniklý lemík má vlastní počet životů odpovídající jeho životaschopnosti, ale ve všech takto vzniklých lemících sídlí společné vědomí, takže lemík ovládá všechna svá těla. Lemík s životaschopností 2 a vyšší tedy ani nemůže být sám, neboť je ho vlastně dva či více. Dělení proběhne, jen když tomu lemík chce nebo když se lemík na někoho rozkatí. Slepit dohromady se lemík může kdykoliv, když má pohromadě svá těla, ale trvá mu to jedno kolo.
Lemíci jsou parazité, tudíž se přiživují na člověku, přírodě atd. Jejich oblíbenou bojovou zbraní je útěk. Vskutku, proč bojovat s tvorem stokrát větším, když ho můžu v pohodě obejít a jít si v klídku dál nepovšimnut vlastní cestou. Pouze je dokáže rozlítit, když je někdo nazve hmyzem, čímž se pomalu dostáváme ke kapitolce pro boj s lemíky.
Lemík by se mohl zdát v boji velmi slabým protivníkem, ale jeho obranyschopnost je úctyhodná. Pokud je lemík zasažen nekouzelnou zbraní (mečem, palicí, botou), není zraněn a po jejím dopadu se dělí na dva (samozřejmě jen pokud má životaschopnost aspoň dva). Tak se vám může stát, že začnete dupat po jednom lemíkovi a až jich bude dvacet, tak to vzdáte, neboť ještě stále budou přibývat. Možnou zbraní proti lemíkům je oheň či mráz a podobně, neboť zde se lemík nedělí a je zraněn normálně. Jak je lemík silný v obraně, tak je slabý v útoku - pochopitelně. A jelikož se nebudu zabývat soubojem lemíků s hmyzem, můžeme útoky lemíků vynechat úplně.
Nutno ještě podotknout, že bojovat s lemíky je naprosto zbytečné a slouží to jen a jen pro sadistické uspokojení postav. Setkání s lemíky probíhá buď v klidu a mlčky, jelikož lemíci neumí mluvit na člověkem slyšitelné frekvenci, nebo je doprovázeno výkřiky typu Zašlápni mi ještě jednoho a podobnými.