Při použití telekineze létají předměty vzduchem nebo musí být na nějakém podkladě? Vzdálenost udává pouze jak může být hraničář daleko, nebo i kolik sáhů může tento předmět urazit? Může tedy hraničář na vyšší úrovni pohybovat kupříkladu židlí, na které sedí, a takto volně létat nebo se vznášet? Jako vzdálenost se počítá 0, ale kolik takto může urazit, už není řečeno. Teoreticky by hraničář mohl, jestliže se předmětu dotýká (tj. vzdálenost 0), pohybovat nekonečně těžkým předmětem. Je to opravdu možné?
Tento okruh dotazů, týkajících se telekineze, je poměrně častý. Proto raději o telekinezi podám obšírnější výklad. Telekineze je hraničářská mimosmyslová schopnost, psychicky velmi náročná. Hraničář se na ni musí skutečně důkladně soustředit a nemůže se věnovat svému okolí. Je-li ze svého soustředění vyrušen, je telekineze okamžitě přerušena, se všemi důsledky z toho vyplývajícími.
Teoreticky by hraničář mohl pohybovat židlí, na které sedí, ovšem nedokážu si představit, že by se při letu mohl pořádně soustředit, nehledě na to, že by už vůbec nemohl dávat pozor na překážky v cestě. Stačí sebemenší vyrušení, a může to pro hraničáře mít katastrofální následky. Další problém je v tom, že židle, na které někdo sedí, rozhodně není volně umístěný předmět. Zatěžuje ji přece sedící osoba. Chce-li hraničář takovou židlí pohnout, musí do váhy předmětu zahrnout i váhu sedícího. Jenže židle+sedící již není stabilní předmět (fyzik by řekl, že to není tuhé těleso). Ke hraničářově zmatení a vyrušení stačí již to, aby sedícímu něco spadlo (náhlá změna váhy předmětu), aby se sedící prudce pohnul či naklonil (náhlá změna těžiště) a tak dále. Zkrátka, není to nic jednoduchého. Poslední slovo bych dala Pánovi jeskyně.
Vzdáleností, tedy dosahem telekineze, se rozumí okamžitá vzdálenost předmětu od hraničáře. Tedy, bude-li hraničář pohybovat židlí, na které sedí, bude vzdálenost stále 0. Bude-li hraničář pohybovat předmětem a vzdalovat ho od sebe, ztratí nad ním kontrolu v okamžiku, kdy součin vzdálenost x váha předmětu překročí hraničářovy schopnosti. Hraničář samozřejmě nemůže při provádění telekineze za předmětem chodit, neboť se plně musí soustředit na onen předmět.
Posledním problémem je vzdálenost 0 - tedy dotyk a s ním související pohybování velmi těžkými předměty. Zde jest opět třeba uvážit, že hraničář se na předmět musí vší svou psychickou silou soustředit. Hraničář nemůže při telekinezi chodit ani provádět nějakou činnost. Aby mohl pohybovat velmi těžkým předmětem, musel by se ho hraničář dotýkat stále. A udržení kontaktu s pohybujícím se předmětem přeci jen trochu té pozornosti vyžaduje. Stejně jako v předchozím případě, stačí velmi malé vyrušení k přerušení dotyku a stotunový balvan může hraničářovi spadnout na palec u nohy. Poslední slovo i v tomto případě bude mít PJ, který uváží, jak složitý manévr chce hraničář s předmětem provést, zda při tom nebude něčím rušen a jestli se mu to podaří.
Ještě jedna poznámka - co je to dotyk. Dotyk znamená kontakt s předmětem holou kůží, tedy obvykle rukou bez rukavic. Sedí-li hraničář na židli, nejedná se vlastně o dotyk, ale o vzdálenost řádově coul, tvořenou oděvem a zbrojí - nepředpokládám, že by hraničář měl ve zvyku sedat si na židli s kalhoty na půl žerdi.